Během jara se probírala nová zástavba u sv. Trojice, se kterou nesouhlasí nejen část zastupitelů, ale především okolních obyvatel a spolků. Není se čemu divit. Živelné změny územního plánu a podivná jednání s investory nemají žádnou koncepci vzhledem k rozvoji města, nerespektující ani podklady územního plánu (ÚP), dopravní obslužnost a už vůbec ne ekonomickou výhodnost pro město. Na zastupitelstvu také zaznělo, že po více než 20 letech budou v ÚP zrušeny plánované pozemky na výstavbu o celkové rozloze cca 30 ha (pozemky pod Kaňkem, u Střelnice, ve Sklenářově dolíku). Už ale nebylo řečeno to B. Kde se bude moci stavět.
My jsme se zamysleli nad tím B. Kam by se mohlo město se specifickým terénním profilem i historickými výhledy rozrůstat. Prověřili jsme nejen vlastnické vztahy (aby se jednalo z větší části o pozemky města), aby byly k dispozici sítě nebo jejich kapacitní napojení, aby doprava neovlivňovala okolní zástavbu, aby nebyly rušené zajímavé výhledy, zejména nad horizont města. A vyšly nám pozemky k výstavbě na Karlově – plochy „za Šandou“ až k rybízům směr Církvice a dozadu až za olšovou alej k „sedmi zlodějům“.
Jsou z velké části městské. Už teď je část pozemků vedena jako průmyslová zóna (možno recipročně směnit za pozemky u Foxconnu), sítě jsou buď v místě, nebo je jejich nové napojení bez problémů (blízkost čističky odpadních vod (ČOV) a napojení přes pole), náš horizont stavba nezasahuje a pohled na historické jádro je rušen vysokým napětím. Dopravní obslužnost může být napojena přímo na Čáslavskou komunikaci a po vybudování nové komunikace po cestě až k ČOVce. Pozemky mají celkovou rozlohu cca 60 ha. Je zde bohužel vedení vysokého a středního napětí s ochrannými zónami, ale i tak je využitelných zhruba 50 ha plochy, tzn. klidně 300 parcel + široké obslužné komunikace, parky, služby apod. Pod dráty vysokého napětí lze vybudovat např. fotbalové hřiště, kontaktní pastviny, vodní plochy s napájením dešťovou vodou ze střech bytových domů, zahrádkářskou kolonii, parkoviště, komunikace. Revitalizaci by si zasloužil i regulovaný tok od olšové aleje k ČOV, vybudování rybníku na podmáčených plochách v ochranné zóně ČOV, ale také ošetření oboustranné olšové aleje a vysazení velkého parku u ní.
Vznikla by tak plnohodnotná čtvrť rodinných domů, plná zeleně, parků, využití moderních trendů s napojením na páteřní komunikace a třeba i hlavní nádraží a cyklostezku.
Uvedené plochy jsou stejně jako v celé Kutné Hoře s vysokým obsahem těžkých kovů a hlavní hygienik už před 15 lety doporučoval plochy buď zastavět, trvale zalesnit, nebo zatravnit.
Poslední a opravdu nezanedbatelnou devizou celé myšlenky je zhodnocení městských pozemků, kdy by město mohlo na jejich prodeji vydělat až 100 mil. korun.
Celý tento projekt musí projít změnou ÚP, směnou za stávající pozemky na výstavbu, územní studií a oslovením majitelů sousedních pozemků. Zasíťování lze financovat z úvěru na pozemky a postupný prodej pak bude záviset na poptávce (ta je už dnes velká) a může být rozetapizována třeba na 10 let.